Řeč architektury
Zemědělská osvěta to jest chmel vlevo a vinná réva vpravo. Dům zemědělské osvěty, Slezská čp. 100 (Josef Gočár, Otto Gutreund, 1926).
Jedny z nejkrásnějších pražských dveří. První česká zajišťovací banka, dnes Goethe-Institut, Masarykovo nábřeží čp. 32 (Jiří Stibral, Ladislav Šaloun, 1905).
Když byl ještě portál sochařským dílem. Penzijní ústav zaměstnanců nemocenských pojišťoven, Dittrichova čp. 337.
Důkazem lásky k rodině, zárukou zmnožení jmění, oporou stáří jedině, životní pojištění ! Palác Koruna na Václavském náměstí (Antonín Pfeiffer, 1914).
Doba kdy se daním říkalo berně. Státní pozemkový úřad v Myslíkově ulici.
Kouzlo florální secese. Činžovní dům na Masarykově nábřeží čp. 234.
I drak může být sexy.
Jako by ten kov skutečně rostl. Vinohradské divadlo na Náměstí Míru (Alois Čenský, 1907) .
Armování barokního bastionu. Vyšehradská pevnost (17. století).
Monogram majitele domu, Bohuslava Schnircha, v Mikovcově ulici čp. 548 (Bohuslav Schnirch, 1874).
Vodník v Haštalské čtvrti.
Plastická výzdoba hlavního vstupu do budovy bývalé Tabákové režie, dnes Městského soudu, ve Slezské ulici na Vinohradech (Alois Dryák, 1928)
Když Kotěra měl ještě rád secesi. Peterkův dům na Václavském náměstí čp. 777 (Jan Kotěra, 1899).
Petr Parléř, mistr gotiky. Katedrála sv. Víta na Pražském hradě (1356-93).
Kilián Ignác Dientzenhofer, mistr baroka. Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně (1703-52).
Dvorana hlavního nádraží aneb kouzlo železných konstrukcí (J. Marjanko, R. Kornfeld, 1909).
Bezchybná syntéza starého s novým. Budova pražského sokola v Legerově ulici (Ignác Ullmann, 1863).
Tématická výzdoba Mezinárodní telefonické a telegrafické ústředny ve Fibichově ulici čp. 1500 na Žižkově (Bohumír Kozák, 1925) .